Dnes už není potřeba nikoho přesvědčovat o tom, že váš domov je potřeba důkladně zateplit.
Otázka ale zní: kde přesně by měla být izolace umístěna – venku nebo uvnitř?
Lidé, kteří se špatně orientují ve stavebních otázkách, se mohou dobře rozhodnout pro druhou možnost, protože ji z mnoha důvodů považují za pohodlnější. Je možné zateplit dům zevnitř a jaký tepelný izolant se k tomu nejlépe hodí?
Vnitřní izolace: klady a zápory
Pokud neznáte některé tepelné složitosti, pak se vnitřní izolace může zdát jako zcela přijatelná možnost. Zde jsou argumenty na jeho obranu, které uvedli občané, kteří mají do stavebnictví daleko:
- Tepelný izolátor umístěný uvnitř nebude trpět vystavením povětrnostním podmínkám, a proto vydrží déle.
- Můžete bezpečně použít materiál, který není odolný proti vlhkosti, aniž byste utráceli mnoho na jeho hydroizolační ochranu.
- Fasáda zvenčí má mnohem větší plochu než stěna zevnitř, což znamená, že pro vnější zateplení by bylo potřeba více tepelné izolace.
- S vnitřním zateplením nebudete muset oplotit lešení nebo lešení, pokud výška stropu v domě nepřekročí normovou hodnotu.
- Někteří lidé si také myslí, že cihlová nebo betonová zeď, která je na dotek vždy studená, pohlcuje velké množství tepla a pokud je oplocena od místnosti izolací, výrazně se sníží náklady na vytápění.
Co lze proti všemu, co bylo řečeno? Osoba bez speciálního vzdělání může vznést pouze dvě námitky:
- Při zateplení zevnitř se zmenší obytná plocha.
- Při vnitřních pracích se do domu uvolňují nečistoty a prach, obyvatelé se musí na čas vystěhovat.
Výhoda je tedy jednoznačně ve prospěch vnitřní izolace – 5 argumentů proti dvěma. Ale nespěchejme se závěry: podívejme se na tento problém očima profesionálního stavitele.
Nejčastěji jsou stěny izolovány zvenčí, ale existují situace, kdy to není možné, pak se uchýlí k vnitřní izolaci. Jak izolovat stěny zevnitř v soukromém domě – doporučení pro výběr izolace a provádění práce.
Materiály pro vnější izolaci domu a jejich vlastnosti jsou uvedeny v tomto přehledu.
I když má váš dům kvalitní topný systém, pokud ve stropě není izolace, veškeré teplo půjde ven přes střechu. Pomocí tohoto odkazu https://microklimat.pro/uteplenie/doma/potolka/chem-uteplit-potolok-v-chastnom-dome.html se můžete seznámit s funkcemi izolace stropu soukromého domu.
Vyplatí se zateplit dům zevnitř?
Každý topenář s jistotou řekne, že zateplit dům zevnitř je možné pouze v krajním případě.
Totéž říkají regulační dokumenty, například SP 23-101-2004, věnovaný návrhu tepelné ochrany.
Obvykle je tato metoda považována za oprávněnou pouze pro obyvatele bytových domů, kteří nemohou přesvědčit své sousedy, aby čipovali a izolovali celou fasádu.
Pokud je vnější izolace stále možná, je instalace tepelného izolátoru uvnitř velkou chybou.
Proč jsou odborníci tak kategoričtí? O nepohodlnosti vnitřních prací pro obyvatele a zmenšení obytné plochy již byla řeč. Existují ale i vážnější negativní dopady. Zde jsou:
Životnost stěny je výrazně snížena
Pokud je stěna izolována zvenčí, ohřívá se topným systémem a nikdy nezamrzne. Pokud je izolace umístěna uvnitř, stěna bude v zóně nízkých teplot a při změně počasí buď zmrzne, nebo rozmrzne.
Jakýkoli stavební materiál obsahuje malé množství vody, takže tento způsob provozu je pro něj škodlivý.
V charakteristikách materiálu udávajících jeho mrazuvzdornost, například M100, číslo přesně udává maximální přípustný počet cyklů zmrazování a rozmrazování.
Uvnitř stěny se může tvořit kondenzace
Vniká-li do stěny z místnosti vzduch obsahující zpravidla velké množství vodní páry, je důležitá poloha tzv. rosného bodu.
Než o tom budeme mluvit podrobněji, připomínáme čtenáři, že rozpustnost páry ve vzduchu závisí na teplotě vzduchu.
Čím je vzduch teplejší, tím více páry pojme. Pokud se vzduch ochladí, přebytečná pára se změní na kondenzát.
Je zřejmé, že v tloušťce stěny teplota zevnitř směrem ven postupně klesá. Rosný bod odpovídá teplotě, při které relativní vlhkost vzduchu vstupujícího z místnosti dosáhne 100 % a přebytečná pára v ní začne kondenzovat. Hodně záleží na tom, v jaké části stěny se pára mění na vodu a v jakém množství.
Za určitých podmínek může být výsledkem vnitřní izolace vydatné uvolňování kondenzátu na rozhraní izolant-stěna nebo uvnitř stěny samotné. Ve vlhké zóně se prudce zvyšuje tepelná vodivost a pokud je na povrchu stěny, tak se zde objevuje i plíseň. Pokud se uvnitř nosné konstrukce srazila vlhkost, při namrzání to způsobí vznik trhlin.
Abyste izolovali zevnitř a nesetkali se s problémem vlhkosti, musíte zvolit správný tepelně izolační materiál.
Výběr materiálů
Chcete-li správně vyřešit problém kondenzace páry ve stěně, musíte vzít v úvahu takové vlastnosti materiálů, jako je paropropustnost. Jak již název napovídá, vyjadřuje schopnost materiálu procházet párou skrz sebe. Jednotka měření – mg/m*h*Pa. Čtenář by měl znát důležité konstrukční pravidlo: ve směru zevnitř ven by se měla zvýšit paropropustnost materiálů.
Nyní se podívejme, jak se různé materiály chovají při vnitřní izolaci.
Minerální vlna
Jedná se o účinný tepelný izolant (součinitel tepelné vodivosti 0,042 W/m*C), který nehnije, nehoří a je zcela přírodní (s výjimkou odrůd, ve kterých plní roli pojiva fenolformaldehyd) .
Tento materiál však není vhodný pro vnitřní izolaci, protože má vysokou paropropustnost – od 0,3 do 0,5 mg/m*h*Pa.
Instalací před cihlu nebo beton (ve směru pohybu páry), jejichž paropropustnost je 0,11 a 0,03 mg/m*h*Pa, porušíme pravidlo o zvýšení paropropustnosti. V důsledku toho bude příliv páry do vícevrstvé stěnové konstrukce intenzivnější (přes minerální vlnu) než její odtok (přes cihlu).
Co z toho vzejde, je jasně vidět na tzv. tepelné kalkulačky prezentované na mnoha stránkách. V takovém kalkulátoru lze simulovat strukturu stěny a program spočítá a ukáže, jak jsou v ní rozloženy teploty (zobrazí se i rosný bod), kde a v jakém množství dochází ke kondenzaci.
Při modelování obývací stěny byste měli nastavit teplotu na 20 – 22 stupňů a vlhkost na 55 %. Za těchto podmínek bude teplota rosného bodu 10,7 stupňů. Tloušťku izolace volte z podmínky požadovaného tepelného odporu obestavné konstrukce = 3,15.
Na cihlovou zeď o tloušťce 630 mm (R = 0,63/0,47 = 1,34, kde 0,47 je součinitel tepelné vodivosti cihly) se použije vrstva minerální vlny o tloušťce 76 mm (R = 0.076/0.042 = 1.81, což je v součtu s „ cihla“ 1,34 dá požadovaných 3,15).
Po výpočtu tohoto návrhu pro různé hodnoty venkovní teploty můžete vidět následující:
- Při venkovních teplotách pod -18 – -20 stupňů promrzne hlavní materiál stěny.
- Při stejných teplotách se rosný bod nachází uprostřed izolace nebo na jejím okraji s cihlou. V souladu s tím se výsledný kondenzát změní na led, zničí základní materiál zevnitř a odtrhne z něj izolaci (pokud byla nalepena).
- Při teplotách od 0 do +11 stupňů bude rosný bod uvnitř základního materiálu, který bude tedy hojně nasycen vlhkostí. Mokrá zeď hůře udržuje teplo, a když namrzne, voda v ní způsobí praskliny.
Dalším důležitým důsledkem tvorby kondenzátu na rozhraní cihla-tepelný izolant je vznik plísní, které ničí stavební materiály.
Pokud je minerální vlna v kalkulačce tepelné techniky umístěna za cihlou, tedy venku, bude obraz příznivější: rosný bod bude za cihlovou stěnou v tloušťce izolace a kondenzace se bude uvolňovat velmi malá množství.
Nedostatek vnitřní izolace spojený s únikem kondenzátu lze odstranit instalací parozábrany před minerální vlnu. Ale celá věc je, že v domácí výstavbě je větrání navrženo s přihlédnutím k částečnému odstranění páry stěnami. Pokud stěny utěsníte parozábranou, budete muset přijmout opatření ke zvýšení ventilace.
To povede ke zvýšení tepelných ztrát, v důsledku čehož bude nutné zvýšit tloušťku tepelné izolace ze 70 na 100 mm. Při vnější izolaci zůstává stěna paropropustná.
Styrofoam
Ve své struktuře se tento materiál radikálně liší od minerální vlny, protože se skládá z mnoha uzavřených pórů a téměř neumožňuje průchod páry.
Je však nebezpečné jej používat pro izolaci obytných budov, zejména vícepodlažních, protože dobře hoří a zároveň vydává velké množství toxického kouře.
Proto se tento materiál nedoporučuje používat.
Polyuretanová pěna
Podobně jako u pěnového polystyrenu je tento materiál typem pěnového plastu. Proto má také nízkou paropropustnost, ale může být nastříkán ve formě pěny, čímž se vytvoří bezešvý povlak.
Pokud se rozhodnete pro zateplení domu zevnitř, musíte znát technologii práce, protože při špatném výběru a instalaci izolace může dojít k poškození stěn budovy. Jak izolovat stěny zevnitř domu: přehled tepelně izolačních materiálů – omítky, pěnový polystyren, minerální vlna a další izolační materiály.
Podrobný návod k izolaci lodžie vlastníma rukama naleznete na odkazu.
Video k tématu
Většina domácích řemeslníků věří, že mohou provádět vysoce kvalitní opravy sami, bez dalších dovedností a znalostí. Teoreticky to samozřejmě možné je. Někteří lidé však plně nerozumí všem složitostem dokončovacích prací, takže velmi často izolují byty nebo domy zevnitř.
Jak se ukázalo, nelze to udělat. Samozřejmě se na první pohled může zdát, že je mnohem jednodušší a rychlejší izolovat stěny domu zevnitř, a může to být pravda, ale nikdo nepřemýšlí o dalších důsledcích, které se projeví na zdraví obyvatel.
Thermos efekt
Určitě jste alespoň jednou v životě, v zimě, pili čaj z termosky. Termoska v podstatě zadržuje teplo uvnitř, ale její stěny zůstávají studené a nejsou nijak chráněny.
V příběhu o zateplení bytu zevnitř se děje to samé. Teplo samozřejmě zůstane a nebude unikat mimo místnost. Nikdo si ale nemyslí, že zeď bude neustále mrznout. V důsledku toho se postupně začne tvořit kondenzace, která se objeví ve formě vlhkosti objevující se na stropě nebo stěnách. Nadměrná vlhkost v prostředí zase vyvolá rozvoj plísní.
Výrobci vysoce kvalitní izolace samozřejmě zaručují, že se na jejich materiálech nevyvinou houby. A nelžou. Ale samotná stěna nebo dokončovací materiály ve formě omítky nejsou před tím nijak chráněny.
Škodlivé faktory
V důsledku vydatné kondenzace začne samotná izolace, ať už jde o pěnový polystyren nebo minerální vlnu, postupně vlhnout, a tím zhoršit své původní vlastnosti. Ukazuje se tedy, že izolace už tak úplně nezvládá své povinnosti a začne přes sebe propouštět teplo, které vychází ven nechráněnou stěnou.
Nyní si představte, že tloušťka standardního pěnového polystyrenu je asi 5-10 centimetrů. Musí být namontován na stěnu v místnosti. Aby se stěně vrátil atraktivní vzhled, budete muset nanést vrstvu výchozí omítky, která bude mít také alespoň 5-7 centimetrů. Poté musíte stěnu vyrovnat konečnou vrstvou omítky a vložit tapetu. Díky tomu se prostor v místnosti výrazně zmenší o téměř 20 centimetrů. A pokud se byt nemůže pochlubit impozantními rozměry, pak by bylo hloupé, aby majitelé bytu prováděli takové rekonstrukce, protože chytří lidé se snaží bojovat o každý centimetr čtvereční prostoru.
Pomocné větrání
Stěnu samozřejmě můžete zateplit zevnitř a zároveň si poradit s nadměrnou vlhkostí v bytě. K tomu však musíte navrhnout výkonný ventilační systém. Není žádným tajemstvím, že větrání je zajištěno pouze pro koupelnu a kuchyň. Chcete-li jej přivést do místnosti, musíte nejen sestavit složitou konstrukci potrubí a ventilátorů, ale také ji zavřít pod strop.
Aby se místnosti vrátil její estetický vzhled, bude potřeba obložit strop sádrokartonem, který sníží výšku místnosti minimálně o 20 centimetrů. Výsledkem je, že po takové izolaci se prostorná místnost změní na suterén a neustálý hukot z ventilace neposkytne příležitost k relaxaci a správnému spánku.
Venku se zahříváme
Nejlepší je objednat si služby řemeslníků, kteří pomocí horolezeckého vybavení dokážou sestoupit ze střechy výškové budovy a pomocí speciálního nářadí vám byt zvenčí zateplí. Díky tomu si můžete být zcela jisti, že teplo bude spolehlivě zadrženo uvnitř bytu, ale samotné stěny domu nebudou vystaveny náhlým změnám teploty.
