To víme bakterie mléčného kvašení jsou pro člověka velmi prospěšné. Bakterie mléčného kvašení nás obklopují všude. Mnoho lidí je zvyklých si myslet, že bakterie mléčného kvašení žijí pouze v mléce a způsobují jeho kvašení za vzniku fermentovaných mléčných výrobků. Existuje však několik velkých skupin bakterií mléčného kvašení, které spolu nesouvisí, ale spojuje je skutečnost, že produktem jejich životně důležité činnosti je kyselina mléčná, a není vůbec nutné, aby žili v mléce, resp. mléčné výrobky.
K tomuto druhu bakterií mléčného kvašení, které neobývají mléko, patří bakterie obývající Bajkal EM1, a to jsou tytéž bakterie, které žijí v kysaném zelí, v nakládaných jablkách, v různých fermentovaných produktech, které si připravujeme doma. Tyto bakterie také způsobují tvorbu siláže pro krmení dobytka, ve skutečnosti jde o stejný proces jako u kysaného zelí.
Jaká je funkce právě těchto bakterií v prostředí a v průmyslu, ve kterém je používáme. Hlavní funkcí je snížení hnilobných procesů. Je známo, že prudké zvýšení koncentrace kyseliny mléčné ničí, doslova blokuje, hnilobné bakterie, takže pokud je například maso ošetřeno takovými bakteriemi, tak se tam v tomto případě hnilobné procesy zastaví. Na tomto základě vznikají nejrůznější startovací kultury a bakteriální přípravky, například pro suchou, syrovou uzenou klobásu a podobně. Jejich složení zahrnuje mikrobiologické přísady, které obsahují bakterie mléčného kvašení. Využití bakterií mléčného kvašení je tedy velmi široké, mohou inhibovat hnilobné procesy v siláži, kysaném zelí a dokonce i v mase.
Kde najdeme tyto bakterie mléčného kvašení v každodenním životě, abychom je mohli využít ve svůj prospěch? Pokud slijete lák z kysaného zelí, nebo z kvašených okurek nebo jiné konzervované zeleniny, dostanete přípravek o nic horší než např. Baikal EM1, nebo některé další přípravky, které se např. používají k přípravě bokashi ( kaše na základě kuchyňského odpadu), protože smyslem je, aby se tyto bakterie mléčného kvašení usadily, začaly spotřebovávat sacharidy obsažené v kuchyňském odpadu a prudce se zvýšily kyselost a podle toho blokují hnilobné procesy, které by mohly vést k nepříjemnému zápachu. Navíc tyto bakterie najdeme i v tak běžném produktu jako je sérumv souladu s tím obsahuje také značné množství bakterií mléčného kvašení, ale hlavně těch, které kolonizují mléko. To však neznamená, že pokud žijí v mléce, mohou žít pouze v mléce, mohou mimo jiné kolonizovat jiné produkty. Tedy například přidání této syrovátky do kuchyňského fermentoru, pokud jste pro to zapálení a nějakým způsobem tento kuchyňský odpad konzervujete pomocí drahých přípravků, můžete to udělat pomocí láku ze zelí, láku z kvašených okurek a také pomocí mléčného séra.
Musím však nějak zklamat ty, kteří se domnívají, že bakterie mléčného kvašení mají významný vliv na úrodnost půdy nebo produktivitu rostlin. Bohužel ne, nemají. Naopak, když se dostaneme do prostředí bohatého na sacharidy, např. vezmeme-li stejný lák ze zelí, nebo Bajkalu a přidáme melasu, cukr, med, marmeládu nebo něco jiného, vše promícháme, my v ve skutečnosti umístěte tyto bakterie mléčného kvašení do prostředí bohatého na sacharidy. Začnou tam tvořit kyselinu mléčnou s takovou pílí a takovou silou, že dokážou vytlačit i prospěšné mikroorganismy jak z povrchu rostlin, tak z půdy. A tím spíše při tvorbě ať už této kejdy, nebo jakýchsi sil, kompostů, na bázi bakterií mléčného kvašení, všechna tato tzv. hnojiva mají mnohem menší hodnotu než ta, která vznikla jako výsledek přírodních procesů. Samozřejmě zvýšení této kyselosti pomocí bakterií mléčného kvašení může současně snížit úroveň rozvoje patogenní mikroflóry a mimochodem také lidské patogenní mikroflóry, ale také rostlin, pokud mluvíme o kompostu, ale ne úplně. Na druhou stranu blokuje běžné procesy rozkladu rostlinných zbytků v důsledku toho nezískáme normální, kompletní kompost.
S tím vším na vlastní pěst mléčné sérum je velmi cenným produktem pro pěstování rostlin, 10x zředěný je dobrým dusíkatým a fosforečným hnojivem pro naše rostliny. Navíc je to dobrý substrát pro život dalších prospěšných mikroorganismů, pokud jej správně naředíme a zaléváme naše rostliny, ať už v chráněné půdě, ať už ve volné půdě, nebo i doma, pokud zaléváme květináče. Proto je velmi důležité jasně přemýšlet o účinných mikroorganismech, o účinných bakteriích, abychom pochopili, co jsou účinné mikroorganismy, skutečně účinné. Máme k tomu několik témat, a proto vám znovu říkám o účinné náhradě drog, jako je Bajkal, ao tom, že místo těchto drog lze stále používat syrovátku. Má však také vysokou nezávislou hodnotu jak pro ochranu rostlin, tak jako vrchní zálivka a také jako prevence hniloby květů a rajčat, protože stále obsahuje značné množství vápníku.
