I v 21. století je mnoho předměstských, venkovských, venkovských domů, hospodářských budov a hospodářských budov stále vytápěno pomocí kamen, ve kterých se spaluje dřevo. Výsledkem je, že letní obyvatel nebo vesničan má spoustu uhlí a popela, které používá na svém pozemku k pěstování zeleniny.
Nastává však i opačná situace: letní obyvatel je na místě pouze v letních měsících a to, co se spálí na dači, na dlouhou dobu nestačí. Právě z tohoto důvodu se v zahradních prodejnách prodává prosátý popel v pytlích. A tyto stejné obchody prodávají dřevěné uhlí, ale v 99% případů se kupuje pouze na grilování a téměř nikdo ho nekupuje pro pěstování zahradních a zeleninových plodin.
Dřevěné uhlí se však dá užitečně využít jako hnojivo, dokáže ochránit plochu i před slimáky a slimáky, kteří neradi šplhají po drceném dřevěném uhlí, a také regulovat vlhkost půdy.
Podívejme se na tyto funkce podrobněji.
Dřevěné uhlí je černý dřevěný zbytek získaný pomalým nebo, jak se také nazývá, studeným spalováním s omezeným přístupem kyslíku.
K využití dřevěného uhlí v zemědělství budou asi mnozí skeptičtí, ale v řadě zemí (například Peru) se dřevěné uhlí v zemědělství používá odnepaměti, ale popel se začal používat relativně nedávno.
Dřevěné uhlí je látka s vynikajícími absorpčními vlastnostmi, to znamená, že dokáže absorbovat nadměrné množství vlhkosti a přitom má absolutní poréznost, tedy obrovskou absorpční plochu. Díky tomu je v půdě schopen akumulovat vlhkost v období dešťů a uvolňovat ji v období sucha.
Když sadím sazenice do samostatných kelímků, dávám na dno vždy dřevěné uhlí namočené v dusičnanu amonném. Pamatuji si, že jak moje maminka, tak babička vždy dávaly na dno krabic se sazenicemi pár rozdrcených pálenek. Sazenice byly podsadité, stonky byly baculaté.
Dávám ho i do pokojových květin jako drenáž. Ve starých knihách o pokojovém květinářství se doporučovalo umístit několik malých kousků dřevěného uhlí na dno květináče po odvodnění. Z vlastní zkušenosti kytky nikdy neonemocněly, rychle zakořenily a dobře rostly. Ale tehdy jsme vzali jednoduchou zahradu.
Ale hlavně používám dřevěné uhlí ve spojení se zeleným hnojivem – fermentorem.
- Trvám na tom, že zelené hnojivo mu dá čas, který potřebuje na fermentaci. Po tomto lehce přepasíruji vidlemi, jen pro pohodlí, aby se snadno naléval a nešpinil. Poté nasypu do samostatné baňky zakoupené dřevěné uhlí (hledejte v prodeji co nejmenší uhlí), občas přitlačím síťkou a kamenem, aby neplavalo, a naplním fermentorem.
- Dřevěné uhlí se postupně nasytí, pak bude pomalu uvolňovat hnojivo – jak to rostliny potřebují! Držím to minimálně týden.
Zavádím to následovně, např. vykopeme jamku pro rajče, měla by být větší než obvykle. Naplníme díru vodou, osobně nenalévám méně než pět litrů. Na dno díry dám uhlí (hrst) namočené v kvasném prostředku a posypu ho zeminou. Zasadím rajče a zalévám shora.
Aby uhlí nepřekáželo při kopání země, musí být malé, pokud jste si koupili velké, musíte je rozdrtit. Tak, aby nebyly větší než čtverec o straně 2 centimetry.
Pokud vložíte uhlí na bajonet lopaty, v zásadě jakékoli velikosti nezasahuje do obdělávání půdy.
Kdo to potřebuje, může podobným způsobem aplikovat i zředěná minerální hnojiva nebo výluh z hnoje.
Samostatně bych chtěl poznamenat, že i když do země vnesete dřevěné uhlí, které nebylo ničím impregnováno, bude to stále fungovat. Ostatně neméně důležitou vlastností dřevěného uhlí je jeho schopnost zadržovat dusík ze vzduchu a následně jej v dávkách uvolňovat rostlinám.
