Pěstování vojtěšky v agrofytocenóze s vytrvalými nahosemennými travami umožňuje zajistit vysoké výnosy zelené hmoty a získat biomasu vyváženou z hlediska základních živin bez použití drahých herbicidů a minerálních dusíkatých hnojiv.
Klíčová slova: agrofytocenóza s bobovitými plodinami, krycí plodiny, krmný hrách Agat, setí ovsa Debut, jetel luční Vitebchanin, setí vojtěšky Buduchynia, sveřep bezosý Uskhodni, botanické složení zelené hmoty, produktivita pícnin
Pěstování vojtěšky v agrofytocenóze s trvalými bobovitými bylinami přispívá k vysokému výnosu bylin a získání biomasy vyvážené v základních živinách bez použití drahých herbicidů a minerálních dusíkatých hnojiv.
Klíčová slova: agrofytocenóza s luštěninami krycí plodiny krmný hrách agat oves obecný jetel luční vitebčan vojtěška buduchyně sveřep hladký Uskhodni botanické složení bylin produktivita krmných plodin
Naděžda ZENKOVÁ, kandidátka zemědělských věd
VGAVM
Ziskovost podniků zabývajících se chovem mléčného skotu je ovlivněna různými faktory. Velmi důležitá je úroveň krmení krav a kvalita krmiva. Krmení správně vyváženými dávkami pomáhá udržovat zdraví zvířat a plně realizovat jejich genetický potenciál. Hlavní surovinou pro přípravu senáže jsou trvalé bobovité rostliny, zejména vojtěška. Na jejich základě se tvoří vícesečné agrofytocenózy.
Půdní požadavky
V současné době se v Běloruské republice na farmách vysévá převážně jetel luční. Jeho pěstování však vyžaduje každoroční přesev. Produktivní délka vojtěšky při správné péči a používání může být 4–5 let. Tato plodina je velmi náročná na půdní a terénní podmínky růstu. Nejvhodnější jsou uhličitanové, dobře obdělávané hlinité a písčitohlinité půdy na morénově neutrálních půdách (pH 6–7).
Důležitými faktory při výběru stanoviště pro setí vojtěšky nejsou jen dobrá úrodnost, granulometrické složení a neutrální půdní reakce, ale také optimální koncentrace mobilních forem hliníku v orné i podorné vrstvě. Obsah mobilních forem hliníku by neměl překročit 10 mg na 1 kg půdy, hladina podzemní vody by neměla být výše než 1 m od povrchu půdy.
Nalezení pozemků, které plně splňují požadavky pro pěstování vojtěšky, je velmi problematické nejen z těchto důvodů, ale také kvůli nerovnému terénu: setí na nerovném povrchu může vést k předčasnému proředění plantáže.
Pro prodloužení životnosti vojtěšky na nerovném povrchu se plodina pěstuje v agrofytocenóze. Zahrnuje trávy méně náročné na pěstební podmínky – sveřep bezosý a rákosník (obývají nížiny a tvoří tak vysoce produktivní zarovnaný travní porost). Tyto oddenkové, dobře olistěné obiloviny mají vynikající pícniny.
Nejlepší metodou pěstování vojtěšky v její čisté formě je bezpokryvná plodina, v časných termínech setí, s aplikací herbicidu do půdy. Krycí plodina se používá k ochraně podsetých trav před plevelem.
Výsev trav
Provedli jsme výzkum s cílem zjistit produktivitu a studovat kvalitativní složení zelené hmoty a hotového krmiva ze směsi luštěnin na bázi vojtěšky v roce setí.
Na experimentální parcele byly pěstovány oves Debut, krmný hrách Agat, jetel luční Vitebčanin, sveřep bezosý Uskhodni a vojtěška Buduchynia běloruské selekce. Půda je drnovitě podzolická, středně hlinitá. Agrochemické parametry: pH (KCl — 6,5–7), P2O5 — 188 mg/ha, K2O – 222 mg/kg půdy, humus – 2,4 %.
Vytrvalé trávy byly zasety 21. dubna pod rošt jednoletých plodin (oves + hrách). Výsev klíčivých semen na 1 ha byl: krmný hrách – 0,5 milionu (70 kg), oves setý – 2,75 milionu (100 kg), jetel luční – 1,6 milionu (3 kg), vojtěška setá – 8,4 milionu (17 kg), sveřep bezosý – 2,26 milionu (8 kg).
Travy byly vysety ve čtyřech fázích. Hrách v čisté formě byl zaset do hloubky setí 6 cm, oves byl zaset napříč řádky do hloubky 2–3 cm, sveřep bezosý do hloubky 1–1,5 cm a směs bobovitých rostlin (vojtěška a jetel) do hloubky 0,5 cm.
Po každém sečení byl travní porost pohnojen počáteční dávkou dusíku v množství 46 kg na 1 ha.
Tři sečení
Před sklizní bylo studováno botanické složení agrofytocenózy a byly odebrány vzorky pro chemickou analýzu surovin. Krycí plodina (oves + hrách) byla sečena ve fázi vytváření roubků – začátku rašení ovsa a rašení hrachu (první seč). Výška seče byla 8–10 cm. To je nutné, aby se nepoškodily růstové body podsetých trav. Podseté porosty byly sečeny ve fázi květu 80 % vojtěšky (druhý seč). Třetí seč byla provedena ve fázi pučení – začátku kvetení jestřábových složek travního porostu.
Produktivita a obsah bílkovin v hmotě
Při sestavování travní směsi pro vytvoření agrofytocenózy byl vypočítán poměr složek (byly vybrány v závislosti na typu půdy) a byly stanoveny výsevní dávky pro každou plodinu zvlášť a travní směs jako celek.
Jetel luční a vojtěška se vyznačují vysokou konkurenceschopností, zatímco sveřep bezosý je průměrný. Všechny složky mají podobné parametry hospodářské zralosti, což umožňuje formování vysoce výnosné agrofytocenózy a získávání výživné pícniny.
Krycí plodina (oves + hrách) dosáhla sklizňové zralosti 55 dní po zasetí (15. června). V první seči bylo z 1 ha posečeno 137 centů zelené hmoty. Hrách tvořil 35 % a oves 65 %. V 1 kg zelené hmoty ovesno-hrachové směsi dosáhl obsah sušiny 16,26 %, výměnná energie 10,6 MJ na 1 kg sušiny, koncentrace hrubého proteinu, vlákniny a cukru 15,22 %, 26,61 % a 16 %.
Jak ukázaly studie, luštěniny nevyžadují dodatečné hnojení minerálními dusíkatými hnojivy, protože hlízkové bakterie syntetizují biologický dusík ze vzduchu. K tomuto procesu dochází při pěstování luštěnin na vysoce úrodných půdách.
V oblastech, kde je úroveň úrodnosti půdy nedostatečná pro pěstování luštěnin v čisté formě a v agrofytocenózách, se přidává dusík (počáteční dávka – 30-50 kg účinné látky na 1 ha). Tato agrotechnická technika umožňuje zvýšit výnos zelené hmoty o 25-30% a obsah bílkovin v ní o 1-1,5%.
Agrofytocenóza druhé seče se vytvořila 3. srpna – 48 dní po sklizni krycí plodiny, kdy 80 % rostlin vojtěšky vstoupilo do fáze plného květu. Toto je velmi důležité zohlednit při první seči vojtěšky v prvním roce života, protože tehdy se formuje odolnost plodiny vůči dlouhodobému užívání.
Ve druhé seči bylo z 1 ha získáno 125 centů zelené hmoty. Ve struktuře sklizně činil podíl ovsa 14 %, vojtěšky 51 %, jetele 23 % a sveřepe 12 %. V agrofytocenóze druhé seči tvořily největší část podsevní trvalky (z toho 14 % tvořila zelená hmota ovsa, protože při sklizni v rané fázi vegetace je schopen produkovat dozrnění). 1 kg zelené hmoty ovesno-hrachové směsi obsahoval 16,26 % sušiny.
V 1 kg sušiny směsi ovsa, jetele, vojtěšky a sveřepu dosáhla koncentrace výměnné energie 9,7 MJ, hrubého proteinu – až 18,89 %, vlákniny – až 25,45 %, cukrů – až 11,6 %.
Do 3. října se vytvořila plná třetí seč. Travní porost byl připraven ke sklizni v polovině září, ale bylo rozhodnuto jeho sečení odložit na pozdější dobu. Počasí umožnilo vytvoření 50 % čtvrté seči, ale po sklizni před nástupem chladného počasí (kvůli klimatickým vlastnostem) vojtěška nehromadí dostatek plastických látek potřebných k přezimování. V důsledku toho se snižuje životnost cenné plodiny, což je nepřijatelné.
Bylo zjištěno, že zpoždění sklizně nemělo negativní vliv na nutriční hodnotu zelené hmoty, protože k její tvorbě docházelo při vysokých denních a nižších nočních teplotách vzduchu, což se ukázalo jako neobvyklé pro toto období.
Třetí seč poskytla 128 centů zelené hmoty na 1 ha. Její botanické složení bylo následující: vojtěška – 64 %, jetel luční – 15 %, sveřep bezosý – 21 %. 1 kg sušiny směsi jetele, vojtěšky a sveřepu obsahoval 11,33 MJ ethanolu, 0,99 krmných jednotek, 18,8 % hrubého proteinu, 22,23 % vlákniny a 12,4 % cukru.
Z 1 ha bylo tedy ve třech secích sklizeno 390 centů zelené hmoty, přičemž výnos krycí plodiny činil 35,2 % a porost podsetých trvalých trav ve druhém a třetím seci byl 32,1, respektive 32,9 %. V agrofytocenóze podsetých trvalých trav byl podíl vojtěšky ve dvou secích 61,5 %, jetele lučního 20,5 % a sveřepu bezostého 18 % (tabulka 1).
Obecným ukazatelem produktivity a pícniny agrofytocenózy je výnos pícninných jednotek a sběr bílkovin na jednotku plochy. Výsledky studií ukázaly, že z 1 ha vícesečného travního porostu bylo ve třech secích shromážděno 72,3 centů sušiny, 70,8 centů krmných jednotek, 12,8 centů surové bílkoviny a 8,95 centů stravitelné bílkoviny a také 75 974 MJ výměnné energie (tabulka 2).
Je obtížné posoudit účinnost pěstování agrofytocenózy na základě produktivity konkrétní pícniny (tento parametr je charakterizován výnosem zelené hmoty a výstupem pícninných jednotek). Důležitým ukazatelem je zásobení pícniny stravitelnými bílkovinami, protože nedostatek 1 g bílkovin v 1 pícnině vede k nadměrné spotřebě krmiva potřebného k produkci jednotky výstupu o 1,5–2 %.
Zjistili jsme, že hodnota bílkovin 1 k.j. zelené hmoty ovesno-hrachové směsi dosáhla 101 g, směs ovsa, jetele, vojtěšky a sveřepu – 147 g, směs jetele, vojtěšky a sveřepu – 131 g. Všechny ukazatele odpovídaly zootechnickému standardu.
Chemický rozbor zelené hmoty ze tří sečí potvrdil, že získanou surovinu lze připravit samokonzervací za předpokladu, že trávy budou uschlé na obsah sušiny 35 %. Pro urychlení uschnutí a zachování maximálního množství živin v hotovém krmivu je nutné posekanou zelenou hmotu podrobit srovnání.
Bylo tedy prokázáno, že pěstování vojtěšky v agrofytocenóze s vytrvalými bobovitými travinami umožňuje dostatečně vysoký výnos zelené hmoty a produkci biomasy vyrovnané z hlediska esenciálních živin bez použití drahých herbicidů a minerálních dusíkatých hnojiv.
